Masáže * alternativní terapie * kurzy
L - Ž
Laser
Laserem lze likvidovat povrchní drobné žíly a metličkovité varixy. Léčba nemá závažnější komplikace ani rizika. Výkon není hrazen ze zdravotního pojištění. Mezi nejnovější metody patří i tzv. endovaskulární laser, kterým lze likvidovat i větší žíly s menší traumatizací okolních tkání než při operaci.
Odvádějí z tkání a orgánů lymfu (mízu). Jsou prakticky neviditelné, běží blízko hlavních povrchních žil. Zvýraznit se mohou při zánětu. Jejich onemocněním může vzniknout otok (lymfedém).
Otok končetiny vyvolaný poruchou odtoku lymfy (tkáňového moku). Onemocnění mízních cév může být dědičné nebo vyvolané např. ozařováním, úrazem nebo zánětlivým procesem (erysipel). Lymfedém horní končetiny postihuje někdy ženy po operaci prsu.
Lymfomasáže
Cílené masáže zlepšující odtok lymfy z končetiny. Manuální lymfomasáže jsou účinnější, ale náročné na správné provádění. Alternativou je přístrojová masáž – prováděná postupným a opakovaným nafukováním komor v návleku na končetině.
Velmi drobné mnohočetné žilky s modravou, někdy červenofialovou barvou. Postihují převážně ženy. Nepředstavují zásadní zdravotní problém. Je možné je odstranit laserem nebo sklerotizací.
Nízkomolekulární hepariny (LMWH)
Léky ze skupiny antikoagulancií - s výrazným antitrombotickým účinkem. Užívají se k prevenci i léčbě žilní trombózy. Nevyžadují tak náročnou laboratorní konrolu jako jiná antikoagulancia, mají jednodušší dávkování.
Operace varixů přináší trvalejší efekt a v současné době i velmi dobré kosmetické výsledky. V některých případech je prováděna i ambulantně. Spočívá v přerušení (podvazu) špatně fungujících spojení mezi hlubokým a povrchním žilním systémem a ve fyzickém odstranění chorobně změněných žil.
Nahromadění tekutiny ve tkáních. Otok končetiny se projeví zvětšením objemu, často lze prstem vytlačit důlek jako do těsta. Postižený vnímá obuv jako náhle těsnou, lem ponožek se zařezává a vytváří rýhu. Na končetinách může otok signalizovat flebotrombózu, žilní nedostatečnost při pokročilých varixech. V řadě případů však otok s onemocněním cév vůbec nesouvisí.
Plicní embolie (tromboembolie)
Závažná, někdy smrtelná komplikace flebotrombózy. Trombus (krevní sraženina) se uvolní od žilní stěny a krevním proudem je zanesena do plicní tepny, kterou více či méně ucpe.
Léky ovlivňující funkci krevních destiček a snižující tak tendenci ke srážení krve (vzniku destičkového trombu). Jejich účinek je relativně dlouhodobý. Používají se u tepenných onemocnění a po operacích a angioplastikách. Některé z těchto léků mohou vyvolat krvácení ze žaludku.
Test na sledování efektu antikoagulační léčby. Při léčbě nekomplikované flebotrombózy se má hodnota INR pohybovat mezi 2,0 - 3,0. Nižší hodnota znamená méně účinnou léčbu, vyšší hodnota signalizuje nebezpečí krvácení.
Raynaudův syndrom
Onemocnění cév horních končetin - projevuje se výrazným zbělením prstů na rukou - většinou při působení chladu. V řadě případů může být projevem jiného vážnějšího onemocnění.
Revaskularizace
Obnovení dostatečného přítoku tepenné krve do tkání nebo orgánu. Revaskularizaci lze provést cévně chirurgickým výkonem, intervenčním radiologickým výkonem nebo trombolýzou.
Urychlují rozvoj arteriosklerózy. Mezi nejvýznamnější patří. dyslipoproteinemie, kouření, hypertenze, obezita, diabetes. Většinu RF lze ovlivnit.
Jedna z metod likvidace varixů. Je účinná spíše u méně rozměrných žil a u tzv. metliček. Do varixů se aplikuje injekčně látka, která naruší vnitřní povrch žíly a ta se při současné kompresi „slepí“ a později sroste. Sklerotizaci je nutné indikovat a provádět velmi zodpovědně. U disponovaných jedinců (trombofile, současné užívání hormonální léčby s estrogeny) může vyvolat flebotrombózu. Je nebezpečná pro pacienty s ICHDK, u kterých aplikace látky a komprese končetiny může způsobit v krajním případě i gangrénu. V úvahu je nutné brát i věk pacienta a jeho další choroby.
Většinou kovová výztuha cévy po provedené angioplastice bránící opětnému zúžení. Stejně jako angioplastika vyžaduje užívání protidestičkové léčby.
Uzávěr tepny trombem, zpravidla na podkladě arteriosklerotických změn, méně často v důsledku úrazu. Náhle vzniklá tepenná trombóza vyvolá akutní ischémii se všemi důsledky. Čím dříve zasáhne invazivní radiolog nebo cévní chirurg, tím je větší šance na obnovu krevního proudu.
Thoracic outlet syndrom (TOS)
Souhrnné označení pro útlak nervů a cév pro horní končetinu v oblasti mezi klíční kostí a 1.žebrem. Onemocnění se projevuje většinou úpornými bolestmi horní končetiny, někdy též poruchami tepenného prokrvení nebo žilní trombózou podklíčkové a podpažní žíly.
Při neúspěchu konzervativní léčby mnohdy nezbývá než provést operaci - odstranění 1.žebra.
Kožní změny doprovázející pokročilejší žilní insuficienci nebo ICHDK. Častější jsou žilní trofické změny - tmavá, ztenčelá kůže na bércích, ztluštělé, zatvrdlé podkožní tkáně. Tyto změny bývají předzvěstí bércového vředu. Počínající trofické změny při ICHDK se projevují ztrátou ochlupení, nekvalitními nehty, kůže prstů bývá lesklá, vyhlazená. Pokročilé změny se mohou vystupňovat až v gangrénu.
Tromboembolická nemoc (TEN)
Žilní trombóza s následnou plicní embolií. Drobná plicní embolie proběhne mnohdy bez dramatických příznaků, ale opakovaná ataka může být smrtelná.
Trombofilie (hyperkoagulační stav)
Zvýšená tendence krve ke srážení - velmi často dědičná. Její nositel je ohrožen flebotrombózou mnohem více než ostatní lidé. Tomuto riziku lze čelit zvláštním (antitrombotickým režimem). Na trombofilii vzniká podezření při opakované flebotrombóze, zvláště v mladším věku. Mohou jí trpět i ženy, které opakovaně spontánně potratily nebo měly riziková těhotenství.
Zánětlivé postižení jinak zdravé, zpravidla povrchní žíly. Při opakovaném výskytu může signalizovat jiné celkové závažné onemocnění.
Rozpuštění trombu v tepně nebo žíle celkovým nebo cíleným podáním specifického léku. Tím dojde ke zprůchodnění uzavřené tepny nebo žíly a obnovení krevního proudu. Čím déle trvá uzávěr cévy, tím méně bývá tato léčba úspěšná.
Krevní sraženina - více či méně pevná. V tepně tvořena převážně krevními destičkami, v žilách více vlákny fibrinu. V pozitivním případě trombus uzavírá poraněnou cévu a zastavuje krvácení. Tvorba trombů vlastně umožňuje jakýkoliv operační výkon. Druhou stranou mince je vytvoření trombu v nepravý čas a na nepravém místě - vzniká tak žilní nebo tepenná trombóza se všemi nepříznivými důsledky. Trombus, který se uvolnil a putuje žilním řečištěm směrem k srdci a posléze do plicní tepny se označuje jako tromboembolus (plicní embolie).
Ultrazvuk (ECHO, duplex scan)
Ultrazvukové vyšetření cév je nedílnou součástí angiologického vyšetření. Jednodušší přístroje pomáhají stanovit další směr vyšetřování, složitější (a mnohem nákladnější) zařízení jsou schopna s velkou přesností diagnostikovat žilní trombózu, nedostatečné chlopně v žilách, zúžené nebo uzavřené tepny.
Zánětlivé postižení rozšířených (varikózních) žil. Ač mnohdy dramatičtěji vyhlížející, představuje o něco menší nebezpečí než flebotrombóza.
Varixy
Trubicovité nebo vakovité rozšíření povrchních žil na dolních končetinách. Pomineme-li estetické hledisko, mohou být varixy zdrojem nepříjemných a mnohdy nebezpečných komplikací.
Vasodilatační (vazoaktivní) léky
Léky, které částečně povolují stah cévní svaloviny, některé mění vlastnost krvinek, které se snáze „protáhnou“ zúženou tepnou. Účinek těchto léků je spíše podpůrný. Bez vyloučení rizikových faktorů a v některých případech bez revaskularizace je jejich efekt sporný.
Léky které ovlivňují více či méně žilní systém. Některé významně zmenšují subjektivní obtíže, mohou zmenšit otok. Nelze od nich očekávat zmizení nebo podstatné zmenšení varixů.
Warfarin ®, Lawarin ®, Pelentan ®, Pelentanettae ®
Tabletové formy léků pro dlouhodobou antikoagulační léčbu. Kombinace s jinými léky bez konzultace s lékařem může být nebezpečná. Vážně poškozují lidský plod, těhotenství při jejich užívání je nežádoucí.
Zánět žil
Souhrné, mnohdy zavádějící označení pro trombózu, tromboflebitidu nebo varikoflebitidu.
Odvádí krev z tkání a orgánů k srdci. Je v ní nižší tlak než v tepně a má proto slabší stěnu. Na končetinách jsou většinou viditelné povrchní žíly a zraku skryté hluboké (vnitřní) žíly – vedou v hloubce mezi svaly.
Žilní insuficience
viz chronická žilní insuficience.
Žilní trombóza (flebotrombóza, FT)
Závažné onemocnění hlubokých žil – částečné nebo úplné ucpání krevní sraženinou. Hlavní nebezpečí spočívá v možnosti plicní embolie. Proběhlá flebotrombóza může vyústit v žilní nedostatečnost s otoky a trofickými změnami.
